KULTURA A SPORT V KAMENICKÉM ŠENOVĚ

Z pamětní knihy katolické fary v Kamenickém Šenově

(sepsal Josef Kunz, překlad p. Pavlovská 70. léta 20. století)

Katolický farní chrám „Narození sv. Jana Křtitele“ v Kamenickém Šenově byl v letech 1715-18 postaven italským stavitelem Petrem Pavlem Columbani v barokním stylu za 7000 zlatých. Starý dřevěný kostelík z 12. – 13. stol. stával nedaleko nynějšího chrámu.

Hrabě-knížecím patronátním úřadem v České Kamenici byl pečlivě prováděn patronát až do r. 1939, což dodnes dokazuje erb se 3 kančími zuby nad hlavním portálem tohoto chrámu. Obraz na hlavním oltáři představující „Křest Ježíše“ vytvořil Anton Wenzel z Trutnova v r. 1896 namísto dřívějšího obrazu, který s ohledem na děti nezdál se vhodný a později v r. 1908 padl za oběť požáru fary.

Půvabný malý hlavní oltář /:kopule na 7 sloupech:/ má připomínat chrám moudrosti /: Kap. 9.1. :/ spočívající na 7 sloupech.

Obrazy na postranních oltářích:

Sv. Jan z Nepomuku, Nanebevzetí P.Marie a Sv. Antonín Paduánský, jakož i zdařilou kopii „Poslední večeře“ od Leonarda da Vinci vymaloval František Hochelber z Děčína před 130 lety.

Za zmínku stojí též olejomalba „Barnabáš u Kristovy mrtvoly“ na severní straně chrámu vytvořený Vilémem Wagnerem, portrétistou z Emanuelovy hory 3 /: dříve patřící k Práchni:/, který též maloval korouhevní obraz kamenicko-šenovského chrámu, jakož i obraz na hlavním oltáři /: Petr a Pavel:/ v Horním Prysku.

Ze starého kostelíka pochází dřevěný reliéf „Jan Nepomucký před králem Václavem IV.“, umístěný vedle kazatelny a je pozoruhodný svým originálním námětem a stářím – asi 300 let.

Pozlačovač Josef Günther z Radvance u Sloupu vyzdobil v roce 1938 čtyři oltáře světlými barevnými tóny a umělecky cenné barokní sochy: Bůh Otec, sv. Václav a Florian, Zachariáš a Alžběta, Valentin a Prokop, Početí Marie a sv. Josef, Jáchym a Anna znovu pozlatil. Obě sochy v Chrámové lodi – Magdalena a Pieta – byly polychromovány.

Z dílny fmy. Rabiserovy, tyrolského řezbáře ve Fulneku /Morava/, pochází baroková postava sv. Judy Tadeáše, jenž visí od r. 1936 pod chrámovým kůrem.

Po vystavění chrámu všechny rodiny „Zahnovy“ přispěly chrámovou hudbou na výzdobu hlavního oltáře.

Kromě čtyř jmenovaných oltářů byly zde ještě 3 menší oltáře /: Ježíšovo dětství – Bruderschaft, Ježíš, Marie a Josef a sv. Ignác z Loyoly:/, které byly později pro svoji sešlost zrušeny.

Později byl chrám vymalován Alfrédem Müllerem z Ústí n/L v r. 1936 světlými barvami. Kromě toho namaloval též na stropě sv. Jana Křtitele podle Murillo.

Ještě více jiných soch zdobilo Bům Boží, které však padly za oběť zubu času anebo byly prodány do jiných chrámů, jako kupř. dvě postavy světců, které nyní zdobí oltář blah. Zdislavy v Jablonném.

Krásná mariánská socha /: Neposkvrněné početí P.Marie:/, jež pochází z dílny Josefa Ulricha z Gründu v Tyrolích, která byla opatřena v r. 1889 pro májové pobožnosti a stojí nyní na Mariánském oltáři.

Na jednom postranním kůru umístěný postní obraz „ Kristus na kříži“, jejž namaloval šenovský malíř skla Josef Palme jako kopii dle originálu holandského malíře Andrea Bernharda de Quermond.

První varhany byly postaveny v r. 1765. Po častých opravách byly následkem krádeže v r. 1917 neupotřebitelné a nahraženy pro výpomoc malým varhanním nástrojem /:harmoniem:/ od pražské firmy Růžička. V r. 1934 bylo zakoupeno harmonium z kina „Eliseum“ v Ústí n/L a firmou Rieger v Krnově upraveno na dvě klaviatury. V r. 1943 byl tento nástroj u varhanářského závodu Georg Schuster Zittau v Sasku rozšířen znovu po obou stranách o další klaviaturu, takže nyní má tři klaviatury se 34 rejstříky.

První skleněný lustr /: uprostřed chrámu:/ byl v roce 1856 /?/ věnován zdejší továrnou na lustry Eliáš Palme. Ostatní dva menší lustry jsou pozdějšího data.

Původní dřevěná nástavba chrámové věže byla v r. 1754 vzhledem k jejímu poškození snesena a v dnešním stavu provedena nákladem 1633 zlatých. Její výška je 36m. Chová jeden velký zvon z r. 1610 s nápisem ve 3 jazycích a je ulit v Roudnici jako i jeden menší zvon z r. 1669, patřící Hornímu Prysku.

V r. 1767 byla přistavena spodní hala jako vedlejší vchod. Na velmi starém nyní opuštěném chrámovém hřbitově nalézají se v t.zv. Helzelově kapli četné staré, většinou velmi cenné náhrobní pomníky s nápisy, kupř. jeden na severní hřbitovní zdi s odstraněnou pískovcovou dvojitou deskou s nápisem z r. 1766/67 /:rodina Zahn:/ a pískovcová postava „Smrt a život“ představující dítě a lebku z r. 1769. Některé náhrobní pomníky byly vytvořeny proslulými sochaři Josefem Emanuelem a Františkem Maxou ze Sloupu, kteří se později usídlili v Praze, kde tvořili pro pražské chrámy a Karlův most četné sochy.

Hořejší hřbitovní zeď na jižní straně chrámu byla r. 1830 stržena. Stará hřbitovní zeď obepínala tudíž dříve chrám se všech stran. Ze starého hřbitova vedly dříve dveře do Domu Páně, později však pro průvan byly zazděny.

R.1883 byl založen nový obecní hřbitov a v r. 1894 o stejný rozměr byl zvětšen.

Protože již při starém dřevěném kostelíku byla fara, která dnes již neexistuje, byl založen v r. 1728 základní kámen pro druhou faru, která měla spodek již z kamene. Při velkém požáru dne 13. listopadu 1908 stala se spolu s hospodářskými budovami kořistí plamenů. Místo shořelého domu nechal Kinského patronátní úřad postavit novou výstavnou jednoposchoďovou budovu celou z kamene v r. 1910.

První školní budova v Kamenickém Šenově, kterou navštěvovaly děti z Kytlice a Hillova mlýna a Horního a Dolního Prysku, stála na tomtéž místě, na kterém je nyní t.zv. „Stará škola“ čp. 287 za chrámem. Tato druhá škola, která byla zprvu přízemní dostala vzhledem ke vzrůstu počtu dětí první poschodí a v roce 1855 se stala díky přičiněním tehdejšího děkana a vikáře Františka Vatera hlavní farní školou. A rovněž i tato později vzhledemk požadavkům v důsledku přibývání obyvatel a počtu školáků již nestačila. Proto byla postavena v r. 1892 nová moderní školní budova a sice na farní půdě a již v r. 1900 byla rozšířena o severní křídlo /:pro dívčí měšťanskou školu:/.

České děti byly vyučovány od r. 1918 zprvu ve vile „Zahn“, kde je nyní zotavovna a teprve r.1925 na hlavní třídě města byla postavena nová česká školní budova.

První kreslířské škole sloužila zpočátku místnost ve staré školní budově čp. 287. Tato škola byla zřízena 31. března 1856. V r. 1859 byl zakoupen vedlejší domek čp.79 a r. 1880 postavena dosavadní sklářská škola. Prvním jejím ředitelem byl akad. malíř-historik Jan Dvořáček, od něhož se nalézá obraz „Svatá rodina“ na faře.

Nehledě na Falknov-Kytlice s Hillovým mlýnem a Horní i Dolní Prysk, které až do r.1767 patřily pod péči Kamenického Šenova a od pradávna také Prácheň se Šelty a Emanuelovým vrchem – stará to součást Práchně – stala se Prácheň samostatnou až v r. 1802. V r. 1767 připadla pod péči církve v Kamenickém Šenově také nově založená obec Oldřichov.

Parochi Steinschönavienses:

První kostelík stál tu již ve XII století.

První nám známí faráři byli:

Christian /:us:/...........................................................................1354-1360

Johann Kocher /:Joannes coci:/.................................................1360-1363

Nikolaus Kunzlein oder Künzel.............................................18.6.1363-18.12.1363

Bartholomäus von Usk /:Aussig:/..............................................1364-1391

Walther von der Leipa.............................................................1391

Jména pozdějších duchovních správců nejsou známa, přestože tu žili. Jejich ustanovení prováděli duchovní správci z České Kamenice. Od husitských bouří byl Kamenický Šenov i bližší okolí ušetřen, ačkoliv Č. Lípa a Benešov byly těžce poškozeny.

V době reformace byli v Kamenickém Šenově protestantští pastoři. Po jejich odchodu v r. 1625 pečovala o Kamenický Šenov po duchovní stránce Česká Kamenice.

Při výstavbě chrámu byla v Kamenickém Šenově opět zavedena farská péče:

Heinrich Taigl, děkan z Č. Kam. současně duchovní správce v Kam. Šenově za něhož byl chrám budován

Johann Georg Wulstein, od 1725 administrátor, jako farář.............. 1728-1735

Johann Georg Görner ze Šajby, farář..............................................1735-1739

Johann Augustin Stolle, 11 let jako kaplan, farář..............................1739-1743

Johann Georg Ritzinger z Kamenice, farář........................................1743-1762

Josef Knechtel, předtím 2 r. kaplan v K.Š., farář..............................1762-1766

Josef Fleck, později farář v Chřibské, farář......................................1767-1773

Frant.Tietz/e/ portrét olejem na faře, farář........................................1773-1804

/: + 2.11.1804 v K. Šenově :/

Frant. Josef Schabestiel /:olej.portrét:/, rodem z Dubice, farář...........1804-1809

/: + 26.9. 1809:/

Jiří Wenzel /:olej.portrét:/ z Krás. Lípy, později děkan v Č.Kam., farář.....1810-1813

Ignác Alois Clar/.olej. portrét od Hochelbera/ z Hřenska osob.děkan.......1813-1845

/: + 10.11. 1845 v K.Š. při něm kaplan Dittrich, který později kanovníkem v Praze /:olej. portrét:/

Frant. Vater/:olej. portr.:/ osob. děkan a vikář a kons. rada, nar. ve Wiesenthalu u Liberce

+10.3. 1866 v K.Š.............................................................................1846-1866

Josef Günther, nar. ve Vofarticích, farář +10.4. 1872 v Kam.Šenově...1866-1872

Emanuel Ring, os. děkan nar. v Č. Lípě, předtím 30 let kaplan v K.Š...1872-1885

Antonín Šěpán Wenzel, později děkan v K.Š., nar. v Tolštýně.............1885-1896

Josef Hrdina, nar. v Niedergruppel......................................................1897-1916

Vilém Rudolf, bisk. okr. vikář a kons. rada..........................................1916-1920

Siegfried Heike, nar. v Č. Kam. byl kaplanem v Postelbergu, farář v Kam. Šenově 1920-1935

později farář v Dittersbachu u Č. Kam. pak ustanoven far. vikářem v Sünchigu u Regensburgu, tam pak + 10.1. 1962 ve věku 80 let.

Josef Kunz, nar. v Schreckensteinu, kaplan v Tysse a Trmici 1924-33 kaplan a administrátor v K.Š. 1933-35, farář........................   ......................1935-1967

Bohumír Obruče, administrátor..................................................1.6.1967-29.2.1968

Jan Smrčina, administrátor........................................................1.3. 1968-31.7.1973

Stanislav Bečička.....................................................................1.8.1973 doposud

Text laskavě zapůjčil a umožnil opis a zveřejnění farář Stanislav Bečička v únoru 2008

Děkujeme