V květnu uplyne 65 let od konce druhé světové války, která se významně dotkla i našeho města. Díky materiálům, které v našem městě uchovávají někteří lidé, můžeme nahlédnout do atmosféry jara 1945:
Revoluční květnové dny zastihly ve městě 513 Čechů a 4539 Němců, mimo asi jeden tisíc Němců z různých koutů Říše. Mimo to pracovali ve zdejších továrnách polští, ruští a angličtí zajatci. Dne 8. 5. 1945 pan Miloš Jech vyjednává telefonicky s místním vedoucím NSDAP Maschkem a starostou Hermanem Grohmanem o udržení klidu, předání správy města do českých rukou a propuštění Čechů z koncentračního tábora a vězení v Děčíně. Jednání se daří, klid ve městě je celkem udržen, neboť německé obyvatelstvo je velmi ustrašeno nečekaným koncem války.
Hned následující den se vrací Češi ze zajetí. Bohužel se nevrací František Zita a Josef Čepelák, kteří zahynuli po zatčení 22.8.1944 v koncentračním táboře Neuengamme. Nevrací se ani Josef Trtík, Antonín Kadlec a Reinhold Demel, kteří zahynuli v letech 1940 - 1942 v koncentračním táboře Mauthausen. Poslední obětí z našeho města byl Josef Rehak, který umírá v koncentračním táboře v Záluží u Mostu pouhých pět dní před koncem války.
V lednu 1945 byl zvolen revoluční výbor a tento výbor přebírá 9. května správu města. Tajemníkem se stává pan Arnošt Jech a od 18. července 1945 je pak zvolen tajemníkem města František Plešingr ml.
Navečer 9. května na náměstí před budovou bývalého muzea (dnes je z této budovy pouze kašna) za doprovodu hudby a celé české veřejnosti, kam se museli také dostavit němečtí obyvatelé opatřeni bílou páskou na rukávu, přednáší projev předseda revolučního národního výboru Antonín Pilný a pak slavnostně přebírá od přítomného nacistického starosty Grohmanna správu města.
V poledních hodinách 10. května přijela tanková jednotka 2. Polské armády, jež bojovala v sestavě 1. Ukrajinského frontu Sovětské armády. Tato armáda prodělala svůj bojový křest v Berlínské operaci. Polští vojáci přijeli do Kamenického Šenova ze směru od České Kamenice. Později do našeho města přijely i jednotky Rudé armády od Nového Boru. Na Kamenické ulici byly tehdy od dubna postaveny protitankové zábrany, které naštěstí již pozbyly svého účelu a to zastavit postup Rudé armády.
Správu města reorganizují noví členové vedení podle rozhlasových zpráv, pokynů z Prahy a vlastního úsudku. Postupně jsou z městského úřadu propouštěny německé síly a nahrazovány českými. Ve městě je z vlastních občanů zřízena milice. Četnictvo s úředním zřízením stanice Sboru národní bezpečnosti přichází do města až 22. června 1945. V červnu začíná vystěhovávání německého obyvatelstva, které probíhá v šesti termínech: 20.6.1945, 11.7.1945, 1.8.1945, 7. 9. 1945, 27.9.1945 a 20.11.1945. Mezitím se z vnitrozemí přestěhovávají Češi. K 31. 12. 1945 je v Kamenickém Šenově 1824 Čechů a 1800 Němců. Během osmi měsíců se počet obyvatel zmenšil o 1428 osob tj. o téměř 30%.
Z rodinných materiálů archivu Pavla Čecha a “stručného přehledu o antifašistickém zápase v Kamenickém Šenově v letech 1933-